Milovické dominanty

 

Nové byty
Kompenzace
Podpora původních Milovic

 

Kulturní dům

 

Kostel sv. Kateřiny

 

Zeleň
Pracovní místa
Tělocvična

Vlak Milovice

 

Mladá

 

Aktuálně

http://picasion.com/

Video pozvánka k volbám od mladých komunistů

 

Tunel do Milovic - dokument o VTP

Program KSČM pro rozvoj Milovic v letech 2014 - 2018

V zastupitelstvu města

ilata 

Zasedání

milata.zdenek@seznam.cz

Zdeněk Milata

KOMUNISTÉ V MILOVICÍCH TRVAJÍ NA ZACHOVÁNÍ HAKENOVA STADIONU

- z úcty k tradici

- z důvodu zachování místa pro setkávání nových a původních obyvatel města

- z důvodu ekonomických

Odkaz:

Přátelé a rodáci Milovic

 

I love
 

 

 

Tvorba územního plánu Milovic

KLIKNĚTE ZDE

Tresne like

 

 

Kontakt

Základní organizace Komunistické strany Čech a Moravy v Milovicích 

Předseda organizace:
Miroslav Červinka st.

 

předseda zo ksčm miroslav červinka

Kontaktní mail:
mirek.cervinka@seznam.cz

Členové výboru ZO KSČM:

Jaroslav Stradiot - místopředseda

Zdeněk Milata - jednatel

Josef Hlaváček - pokladník

Luboš Kratochvíl, Alexandr Koníček

 

Zastoupení ve výborech města:

Finanční výbor:

Kontrolní výbor:

Zastoupení v komisích města:

Komise výstavby a dopravy: Miroslav Červinka st.

Občanské komise:

Benátecká Vrutice:

Boží Dar:

 

icon komunistická strana čech a moravy
icon komunistická strana čech a moravy

KSČM MILOVICEInformace z Milovic

Informace z Milovic

Založení hasičského sboru v Benátecké Vrutici

Založení hasičského sboru v Benátecké Vrutici (9.6.2015)

V Benátecké Vrutici aktuálně dobrovolní hasiči příliš projevů nevyvolávají, i když je patrná snaha navázat na kdysi slavnou tradici. Proto má tento článek přispět k povědomí o historii části našeho města, kde dříve pulsoval čilý život. Zároveň chceme ocenit činnost dobrovolných hasičů všude tam, kde působí a to nejen v Milovicích, neboť se jedná o činnost nehonorovanou, ve volném čase a vedoucí nejen k ochraně hodnot a životů, ale i o výchovu a výuku nejmladší generace.



Před vznikem požárního sboru ve Vrutici vznikly sbory v Benátkách nad Jizerou (1877), v Lysé nad Labem (1878) a v samotných Milovicích také v roce 1878, jako jeden z prvních sborů na našem okrese. V Čechách byl první hasičský sbor založen ve Velvarech v roce 1864. Z dalších obcí okolo Benátecké Vrutice byly založeny sbory ještě ve Stratově (1887), ve Staré Lysé (1888).

Před vznikem sboru byly v obcích v platnosti hasící řády, které určovaly povinnosti sousedů při ochraně před požárem, mimo jiné zahrnovaly hlídkovou povinnost pro obecního ponocného, který měl celou obec procházet a v případě požáru varovat ohrožené obyvatele.

Že dříve hořelo více než dnes je zřejmé. Topilo se dřevem, střechy byly kryty slaměnými došky, budovy byly dřevěné, svítilo se otevřeným ohněm - smolnými loučemi, později petrolejovými lampami a svícemi. Požáry zachvacovaly celé bloky domů, často i celé vesnice a města, a protože nebylo pojišťoven, tak každý požár znamenal zchudnutí všech postižených rodin.

Ochrana proti ohni od 18. století

První písemnou zprávu o organizované ochraně proti ohni máme ve Vrutici z roku 1757. V té době probíhala tzv. sedmiletá válka (1756 - 1763) - vojenský střet s Pruskem. Dne 18. června 1757 došlo v okrese Kolín u obce Chocenice k bitvě, kde Prusové ztratili 20 tisíc vojáků a již 19. června jsou zbytky pronásledovaných vojsk v okolí Lysé nad Labem a Benátek nad Jizerou. Zde dochází k několika šarvátkám. Pruský král Fridrich II. se ubytoval ve škole v Lysé nad Labem. 29. června 1757 císařská vojska dostihla pruská a došlo k boji severovýchodně od Vrutice. Jeho svědky byly mělké hroby, nalezené při pozdějších zemních pracích v obci, kosti byly v jednom případě zahrabány na zahradě školy. Les u Jiřic po soudu konaném tam s pruskými důstojníky nesl pak název "V Soudném".

V obci na přístupném místě stála v té době voznice s vodou a několik džberů. Při vzniku požáru byla dopravena k požáru. Tehdy se hasilo poléváním střech okolních stavení - na hašení hořící budovy často nebyl čas a jedinou nadějí pro všechny bylo zabránění šíření požáru. V roce 1805 byla hasičská voznice opravena nákladem 1 zlatý a 25 krejcarů a za 5 zlatých a 25 krejcarů byla zakoupena malá ruční přenosná stříkačka. Následně byla za 4 zl. postavena na toto vybavení dřevěná bouda. Za 12 krejcarů byl zakoupen rybí tuk k mazání stříkačky - "fištraum". Roku 1833 byly zakoupeny tři džbery na vodu a dalších šest o tři roky později. Pro ty sousedy, kteří se budou podílet na hašení požáru, byla obecním výborem schválena taxa 4 zl. na pivo.

Hasící řád obce vrutické

Dne 1. března 1835 byl ve Vrutici sepsán zvláštní hasící řád a každému sousedu určena přesně povinnost, kterou musí při požáru dělat. Řád stanovoval úkoly jak mají mladí muži vyvádět koně a dobytek ze stájí, jiní zachraňovat dobytek a jiné cennosti a starší se měli starat o přísun vody k požářišti. Tento řád měl zabránit vzniku paniky. Tento řád byl opravdu dodržován a jeho platnost končila teprve při založení Hasičského sboru v roce 1890.

Přes to všechno jsou záznamy o velkých požárech vrutické obce. V Benátecké Vrutici vznikl 13. prosince 1797 večer velký požár, s hašením pomáhali i měšťané z Lysé nad Labem, jimž za toto děkoval vrchnostenský úřad z Benátek nad Jizerou. Roku 1807 shořela vrutická škola - budova některého sedláka, kde se vyučovalo. Roku 1860 vznikl požár u Tůmů čp. 27 a rozšířil se na čp. 29 Jírovcovo a odtud na čp. 22 Jandlovo. Všechny tři usedlosti zcela vyhořely. Roku 1862 byl zachvácen ohněm statek Josefa Koláře čp. 23 a oheň se přenesl dále na několik sousedních budov. Největší požár zasáhl Benáteckou Vrutici 17. září 1882 ve tři odpoledne ze statku čp. 40 Josefa Válka, který při silném větru východním a velikém suchu zničil další hospodářství - čp. 36, 35, 31 (zde požár vynechal stodolu), 26, 27, 29, 30 a Doubkův domek čp. 51. Shořela i kaple sv. Anny stojící před čp. 26. Škoda požárem způsobená činila několik tisíc tehdejších peněz. Při požáru asistovaly sbory z Lysé, Milovic a domácí malá stříkačka. Tento požár zavinil sedmiletý chlapec Jan Vondra, jehož rodiče v čp. 40 v nájmu bydleli. Chlapec zapálil chlívek s kozou, aby se na koze vymstil a nemusel ji pást.

Další požár před vznikem sboru ve Vrutici propukl 27. dubna 1884 v 11 v noci v čp. 17 Václava Dvořáka. Opět to byl požár ze msty, pachatel byl vypátrán a odsouzen.

Založení hasičského sboru v Benátecké Vrutici

Dne 16. března 1890 v šest hodin večer proběhla veřejná schůze vrutických občanů, na které se mělo rozhodnout zda ve Vrutici bude založen sbor dobrovolných hasičů. Z této schůze se zachoval zápis. Schůzi předseda starosta obce Josef Vyšata čp. 23. Vznik sboru podpořil ing. Václav Bošina čp. 26 a Václav Němeček čp. 82¨zdůraznil podporu sborům ze strany samého Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I. ústřední, zemské župy hasičské. Vznik sboru byl schválen jednomyslně. První příjmy plynuly z nájemného z honitby, následovalo zapsání členů. Byli zvoleni představitelé k dalšímu jednání k založení sboru a to Václav Bošina, Václav Němec a Josef Volf, učitel - tento vedl sbor následně k aktivní činnosti až do svého přeložení.

1. dubna 1890 byly schváleny stanovy nově utvořeného sboru. Měly třicet paragrafů. Členové byli rozděleni na oddíl lezců, oddíl stříkačů a oddíl ochraňovačů. Tito měli stanoveny úkoly k hašení požáru. Další body stanov se týkaly voleb funkcionářů a řízení sboru. Podmínky pro přijetí člena byly tyto:

1) věk 18 let, neplnoletí se museli prokázat písemným potvrzením rodičů nebo zástupců

2) trvalé bydliště v Benátecké Vrutici

3) osobní bezúhonnost a tělesná schopnost k vykonávání přikázaných prací

4) činný člen měl být poslušný veliteli a řídit se stanovami a domácím řádem sboru

Předsedou nově vytvořeného sboru byl zvolen Václav Král čp. 48, jednatelem Josef Volf - řídící učitel, velitelem ing. Václav Bošina čp. 26, cvičitelem učitel Jan Sůva a sbormistry Václav Němec čp. 82 a František Volf čp. 3. Za náměstky jednotlivých funkcionářů byli zvoleni: velitel Václav Krejčík čp. 28, cvičitel Václav Král čp. 38 a sbormistrů Čeněk Formánek čp. 16 a Václav Macek čp. 15 (145). Funkci pokladníka zastával Josef Volf spolu s funkcí jednatele.

Členské příspěvky byly stanoveny takto: činní členové 5 krejcarů a přispívající 10 krejcarů měsíčně. Činní členové byli později od plateb osvobozeni. Dle ustanovení bylo rozhodnuto, že zakládající členové mohou zaplatit jednou provždy 5 zlatých bez nutnosti dál přispívat, za tyto členy se prohlásili ing. Václav Bošina, velitel, Josef Vyšata, starosta obce, Václav Němec, obchodník sbormistr, Václav Král, náměstek cvičitele a Václav Krejčík, náměstek velitele.

K činnosti sboru byla potřeba finanční hotovost, o kterou bylo požádáno přímo u císařské kanceláře ve Vídni. Tato byla zamítnuta, výnosem ministerským ze dne 8. června 1890 č. 10. 663, což po výnosu císařského královského místodržitelství ze dne 14. června 1890 č. 63058 sdělilo obci cisařské a královské okresní hejtmanství v Mladé Boleslavi dne 19. června 1890. Zatím tedy byly zakoupeny pracovní uniformy, 1 pochodeň, 2 žebříky jasanové, kožené přilby a různé drobné hasičské náčiní. Bylo povoleno nosit uniformy a používat trumpety, ovšem tak, aby se neuvádělo vojsko se nacházející poblíž v omyl. Sedmnáct vycházkových uniforem ušil z nakoupené látky místní krejčí František Král čp. 107.

V prvním roce činnosti sboru hasiči zasahovali při třech požárech stodol ve Vrutici - čp. 16, 15, 78. Pomáhali dvakrát v Lysé nad Labem a jednou ve Staré Lysé. Členové se zúčastnili župního sjezdu hasičské župy nymburské ver Stakách, župního sjezdu v Kostelci nad Labem, slavnosti 10. let trvání sboru v Brodcích nad Jizerou. Bylo pojištěno proti úrazu při vykonávání činnosti při požárech nebo cvičeních u Zemské hasičské jednoty 48 členů. Byl odebírán časopis Český hasič. Výbor konal tři schůze, v nichž se zabýval 11. záležitostmi. Konala se signálová a praktická cvičení, která ale některé členy zatěžovala a tak ze sboru odešli. Byl získán starý typ stříkačky a tato opravena strojníkem cukrovaru v Litoli.

Hospodaření v prvním roce činnosti:

Dar od obce vrutické..............................................................179,06 zl.

Dar p. Beniese, majitele cukrovaru v Litoli...............................50,- zl.

Dar od vrutického honebního společenstva střelců..................88,90 zl.

Dar od činných členů jako náhrada...........................................18,33 zl.

Z provedené sbírky v obci.........................................................52,80 zl.

Z příspěvků členů činných, zakládajících a přispívajících........116,60 zl.

 

Celkem příjmy...........................................................................505,69 zl.

 

Výdaje za nakoupenou výzbroj...................................................225,85 zl.

Za oděv pracovní a slavnostní....................................................138,56 zl.

Za jiná různá vydání......................................................................47,88 zl.

 

Celkem výdaje..............................................................................412,29 zl.

 

Zůstatek v pokladně k 31. 12 1890.................................................93,40 zl.

 

Devět členů si pracovní a vycházkové oděvy platili ze svého. Hasičská zbroj byla vesměs dodána tehdejším největším prodejcem R. A. Smekal Praha - Smíchov. Koupeno bylo za 16,40 zl. 20 metrů nových Konopových hadic. Sbor pomohl také přes nedostatek finančních prostředků obci Kly na Mělnicku částkou 5 zl. pro postižené členy tamního sboru velkou povodní (tou, která strhla některé pilíře Karlova mostu v Praze). 

1. ledna 1891 měl sbor jednu čtyřkolovou stříkačku, 52 metrů hadic, tři voznice na vodu, 2 kusy železných háků, 2 kusy žebříků, uniformy plátěné tmavozelené, 19 přilb kožených, 1 kovová, 3 přilby s mosazným hřebenem, 2 přilby hodnostářské, 17 sekyrek lezeckých, 2 kožené pásy lezecké s karabinou, 2 provazové smyčky, 2 trubky signálky, 1 horna trumpeta, 20 signálových píšťal, 3 poboční zbraně hodnostářské - šavle, 6 košíků konopných tuhých, 1 petrolejová svítilna a 1 naviják na hadice. Kůlna střešní bez stropu přistavěná ke kapli sv. Jana slouží k uschování hasičského náčiní.

Ke vzniku sboru lze ještě zaznamenat, že 10. května 1893 na schůzi bylo rozhodnuto zakoupit u firmy R. A. Smekal v Praze novou čtyřkolovou stříkačku, částečně vlastními prostředky, částečně zápůjčkou u Okresní hospodářské záložny v Benátkách, vyřešila se tak častá poruchovost staré stříkačky.  

Sbor pořádal hasičské plesy a dbal i o další podporu ve zlepšování svého vybavení. Ale to je již na jiný příběh. 

 

autor: -red-
zdroj: Historie a současnost Benátecké Vrutice
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena