KSČM

Na Středočeském kraji proběhlo 30. září setkání snad všech co podporují stavbu trati za účasti hejtmana kraje, poslanců, zástupců Správy železniční dopravní cesty a dalších představitelů. Centrálním projektem setkání bylo projednání možnosti výstavby tzv. Vlkavské spojky, která by přes Milovice a Ćachovice spojila Prahu s Mladou Boleslaví. Politici a odborníci se sešli nad částečným výsledkem dvanácté studie k snaze spojit Milovice a Čachovice na trase Praha - Mladá Boleslav.

Z jednání vyplynuly dva závěry, jeden je o studii, která byla zadána na rychlé spojení Praha - Liberec, kdy s ročním zpožděním se bude čekat ještě tři měsíce na její závěry. Z kterých však může vyplynout potřeba další studie na tolik potřebné regionální spojení center Středočeského kraje. Taková jsou pravidla, bez toho SŽDC nemůže mít povoleno pokračovat v přípravě stavby. Druhý problém je však závažnější. Železnice v naší zemi nemá na růžích ani na pražcích ustláno, je silně diskriminována. Jedním z projevů diskriminizace jsou pravidla, které si děláme sami. Jedním je tzv. vnitřní výnosové procento, chcete-li ekonomická potřebnost a návratnost stavby. Zatímco v tzv. stabilizovaných ekonomikách (na západ od nás) to jsou cca 3,5 %, u nás to je 5,0 - 5,5 %. To znamená, že i koridorové trati mají problém být prosazeny. Jak bylo zmíněno v diskusi, stavby se tak osekávají na minimum a chybí potenciál jejich rozvoje. Přejezdy se "ekonomicky" vyplatí až s alespoň jedním mrtvým, stavění nesmyslných protihlukových zdí za miliardy je již pouhým detailem a odrazem nekompetentního augiášova chlívku na české železnici a Ministerstvu dopravy. Výnosová efektivita takto špatně nastavená je důvodem proč se u nás železnice tolik nerozvíjí. Vždyť nové zastávky, které Středočeský kraj zbudoval na západních okrajích Prahy trvalo postavit skoro tři pětiletky, kdy krumpáče a bagry stavby nezdržovaly. Výsledkem je, že již nyní musejí být vlakům přidávány vagóny, aby pobraly lidi, kteří vědí, že vlakem do centra Prahy cesta vede nejsnáz. Bohužel díky destrukční politice na české železnici museli tito cestující čekat takto dlouho.

Stavba Vlkavské spojky v ceně cca 6-8 miliard může být v dohledné době postavena pouze jako politický úkol se závazkem kraje na objednávání veřejné dopravy bez přispění tzv. evropských fondů (čili našich peněz, které posíláme do Bruselu a pak je sami svými rozhodnutími nejsme schopni vyčerpat, pozn. autor komentáře), ale čistě z národních zdrojů. Jinak to bohužel nepůjde, protože když je ekonomicky nemožné rozšiřovat železnici tam, kde sídlí dvě největší automobilky v zemi a v případě Mladé Boleslavi i nesmyslná dřívější popřevratová rozhodnutí o jednokolejném zahloubení trati uprostřed města, pak je něco shnilého v zemi české.

Zdeněk Milata, zastupitel Milovic a Středočeského kraje