KSČM

V rozčílení jsme se jeli informovat na radnici, kde jsme mluvili s pí. Hátlovou. Než jsme se ale k ní dostali, tak jsme museli zvonit, protože se k nim jinak nedostaneme. To se pan starosta a jeho spolupracovníci něčeho bojí? Že jsou tam tak zamčení? Nakonec jsme se tam přece jen dostali a pí. Hátlové jsme se ptali, proč nejde elektřina a proč to nevíme. Bylo nám řečeno, že z jejich vlastní vůle (když jim ČEZ dá informace) to vyvěsili na nástěnku na internet a k nám na vývěsní tabuli do Benátecké Vrutice, že to prý není jejich povinnost nám tohle oznamovat, ale že to přesto udělali. Na to jsme se zeptali, proč se u nás nehlásí rozhlasem. Odpověď byla taková. Že na Božím Daru rozhlas nejde a jelikož my jako Benátecká Vrutice jsme Milovice a na jednom konci Milovice nejde rozhlas, tak nepůjde ani na tom druhém konci i když je zde zaveden už mnoho let. Jsme přece Milovice! Na toto prohlášení jsme neměli slov a naštvaní jsme odešli.

Jak je vidět, Milovicím se někdy hodí, že naše část patří k Milovicím a někdy se nehodí. Chodníky se staré části Milovic jsou nové nebo opravené, osvětlení tam stále funguje, v zimě se vše udržuje a výsadby se provádějí. V Benátecké Vrutici si na chodníkách skoro zlomíme nohu, staří lidé po nich ani nechodí, osvětlení občas o víkendu nejde a chodníky se v zimě udržují jen tam, kde je to vidět. O nových výsadbách ani nemluvím.

Když už se pro Vrutici něco udělá, tak to tedy stojí za to. 

 

A TO JSME MILOVICE?