Milovické dominanty

 

Nové byty
Kompenzace
Podpora původních Milovic

 

Kulturní dům

 

Kostel sv. Kateřiny

 

Zeleň
Pracovní místa
Tělocvična

Vlak Milovice

 

Mladá

 

Kontakt

Základní organizace Komunistické strany Čech a Moravy v Milovicích 

Předseda organizace:
Miroslav Červinka st.

 

předseda zo ksčm miroslav červinka

Kontaktní mail:
mirek.cervinka@seznam.cz

Členové výboru ZO KSČM:

Jaroslav Stradiot - místopředseda

Zdeněk Milata - jednatel

Josef Hlaváček - pokladník

Luboš Kratochvíl

 

Zastoupení ve výborech města:

Finanční výbor:

Kontrolní výbor:

Zastoupení v komisích města:

Komise výstavby a dopravy: Miroslav Červinka st.

Občanské komise:

Benátecká Vrutice: Zdeněk Milata

Boží Dar:

 

icon komunistická strana čech a moravy
icon komunistická strana čech a moravy

KSČM MILOVICEInformace z Milovic

Informace z Milovic

HISTORIE města Milovic probíhá v písemné podobě již od roku 1396

HISTORIE města Milovic probíhá v písemné podobě již od roku 1396 (27.7.2011)

Území Milovic spadalo na přelomu 9. a 10. století pod přímou kontrolu prvních generací Přemyslovců. Nedaleko se nachází významné přemyslovské sídliště Stará Boleslav, Stará Lysá, Brandýs nad Labem a vzniklo několik pověstí z té doby popisujících události dávno minulé.



U Mordovy rokle (nedaleko Božího Daru) byla v polovině 10.století přepadena a zajata dcera Boleslava I. (bratr sv.Václava), Mlada-Marie(+9.2.994). Části jejího doprovodu se podařilo uniknout a přivolat pomoc a Mladu zachránit. Podle této události dostala v blízkosti vzniklá osada jméno Mladá. Tato obec zanikla 1904-1908 při vzniku vojenského prostoru.

4. ledna 1396 V místech dnešního města Milovice stávalo zemanské sídlo, které bylo na sklonku XIV. století v držení vladyky Holomka. Tvrz je v archivních listinách označována jako „villa Milewicz“, tedy tvrz Milevice. Po jeho smrti vládla na tvrzi pozůstalá vdova Markéta se synem Janem. Na druhém poplužním dvorci, tj. na dvorci náležejícímu k tvrzi Milewicz, hospodařili zemané Spork a Václav, dědici po Pavlíně. První písemná zmínka, podle dostupných archiválií, se váže k pozůstalosti po manželce Sperkově – Pavlíně.

1410 Dvorec byl v držení Záviše z Milevic a jeho synů.

1441 Žila zde Eliška, vdova po Mikoláši Chedbovi z Milevic.

1454 Milevice patřily k lyskému panství rodu Smiřických.

1503 Syn Jindřicha Smiřického Jaroslav ze Smiřic prodal tvrz, dvůr i ves včetně přilehlých pozemků panu Jindřichu Bedřichovi z Donína a Milevice tím připadly k benáteckému panství.

1648 Milovice podle dochovaných zápisů v pozemkových knihách, vedených v benáteckém panství, obdržel za období vlády habsburského rodu od císaře za válečné zásluhy Jan de Wörth.

1679 Majitelkou Milovic byla Zuzana z Klenové, která postoupila celé panství své matce Zuzaně Marii Kábové provdané za hraběte Gottfrieda von Schützen.

1768 Panství koupil v dražbě arcibiskup Antonín hrabě Příchovský.

1904 V Milovicích byl rakouskou vládou vybudován vojenský tábor jako středisko elementární střelnice a cvičiště ke konání větších polních cvičení.

1905 Panství koupil hrabě Rudolf František Kinský z Lysé.  

1914 Od začátku první světové války se začalo se stavbou zajateckého tábora,kterým pak prošlo jen do roku 1916 na 46 000 válečných zajatců. Za první světové války byly u Milovic zřízeny dva tábory pro ubytování ruských a italských zajatců a vojenský hřbitov. Za velmi nepříznivých podmínek zde bylo internováno 20 000 mužů, z nichž mnozí zemřeli následkem tyfové epidemie a hladu. Jejich těla byla pochována na zdejším vojenském hřbitově, který byl v současné době obnoven a při významných výročích je přístupný veřejnosti.

 rakouský tábor

Adresář 1932

Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Milovice, kde žilo 4117 obyvatel, v obci byly poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, balónová rota, katolický kostel a sbor dobrovolných hasičů:

zubní lékař, bio Invalidů, cihelna, 3 cukráři, fotoateliér, 5 holičů, 4 hostince, 3 hotely (Malý, Na střelecké baště, U modré hvězdy), kapelník, klempíř, kolář, 2 pánské konfekce, 2 kováři, 4 krejčí, výroba likérů, výroba margarinu, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, povoznictví, porodní asistentka, preparátor, 8 rolníků, 4 řezníci, 7 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, spořitelní a záložní spolek, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 4 trafiky, 2 truhláři, vojenský velkostatek, 2 vinárny

Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Benátecká Vrutice, kde žilo 617 obyvatel:

holič, 4 hostince, 2 jednatelství, kolář, košíkář, kovář, krejčí, pekař, porodní asistentka, 9 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, obchod se střižním zbožím, 3 švadleny, 3 tesařští mistři, 3 truhláři

1939 Obsazuje vojenský prostor a zřizuje následně veliké cvičiště na katastrech okolních obcí wehrmacht hitlerovského Německa.

VVP byl využíván i v období první Československé republiky, za nacistické okupace v letech 1939-1945 zde sídlila německá vojenská správa. Po obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 byl VVP obsazen a využíván Střední skupinou sovětských vojsk.Odchod sovětských vojáků v červnu 1991 byl nejen zakončením jedné z kapitol naší historie, ale také koncem existence vojenského výcvikového prostoru. Existence vojenského prostoru oficiálně skončila v roce 1995.

Dne 3.září 1991 , byl v Milovicím udělen statut města.V posledních letech se v Milovicích a okolí značně investuje do rozvoje bydlení.V sousedství Milovic a Benátecké Vrutice má být vybudována aglomerace pro 12 000-13 000 obyvatel, vojenské objekty mají být opraveny a s nimi i důležité komunikace.

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena