Milovické dominanty

 

Nové byty
Kompenzace
Podpora původních Milovic

 

Kulturní dům

 

Kostel sv. Kateřiny

 

Zeleň
Pracovní místa
Tělocvična

Vlak Milovice

 

Mladá

 

Aktuálně

Volby 2021 PS PČR

 

 

 

 

 

volby 2021

 

 

 


Video pozvánka k volbám od mladých komunistů

 

Tunel do Milovic - dokument o VTP

Program KSČM pro rozvoj Milovic v letech 2014 - 2018

V zastupitelstvu města

ilata 

Zasedání

milata.zdenek@seznam.cz

Zdeněk Milata - zastupitel města (KSČM)

Miroslav Červinka - člen Komise pro urbanistický rozvoj města, výstavbu a zeleň (KSČM)

Odkaz:

Přátelé a rodáci Milovic

 

I love
 

 

 

Tvorba územního plánu Milovic

KLIKNĚTE ZDE

Tresne like

 

Kontakt

Základní organizace Komunistické strany Čech a Moravy v Milovicích 

Předseda organizace:
Miroslav Červinka st.

 

předseda zo ksčm miroslav červinka

Kontaktní mail:
mirek.cervinka@seznam.cz

Členové výboru ZO KSČM:

Jaroslav Stradiot - místopředseda

Zdeněk Milata - jednatel

Josef Hlaváček - pokladník

Luboš Kratochvíl, Alexandr Koníček

 

Zastoupení ve výborech města:

Finanční výbor:

Kontrolní výbor:

Zastoupení v komisích města:

Komise výstavby a dopravy: Miroslav Červinka st.

Občanské komise:

Benátecká Vrutice:

Boží Dar:

 

icon komunistická strana čech a moravy
icon komunistická strana čech a moravy

KSČM MILOVICEKSČM Milovice

KSČM Milovice

Pronásledování KSČ na Nymbursku po okupaci v březnu 1939

Pronásledování KSČ na Nymbursku po okupaci v březnu 1939 (11.3.2022)

Po Mnichovské dohodě Československá vláda generála Syrového 20. 10. 1938 zakázala činnost KSČ. Byly provedeny domovní prohlídky v bytech funkcionářů strany a začalo sledování jejich činnosti. KSČ pracovala dál v ilegalitě.



Po Mnichovské dohodě Československá vláda generála Syrového 20. 10. 1938 zakázala činnost KSČ. Byly provedeny domovní prohlídky v bytech funkcionářů strany a začalo sledování jejich činnosti. KSČ pracovala dál v ilegalitě.

Němci po obsazení našeho území v noci z 14. na 15. 3. 1939 hned dne 16. 3. 1939 spustili akci Gitter, česky „Mříže“. Bylo zatčeno 4639 komunistů. Jednalo se o vyloženě protikomunistickou akci rozšířenou i na německé emigranty, marxisty a anarchisty. Akce je měla zastrašit a odvést od další práce. Na nymburském okrese akce proběhla v Nymburce, Poděbradech, Městci Králové, Sadské, Lysé nad Labem a dalších místech.

V samotném Nymburce v ranních hodinách15. Března 1939 obdržel okresní úřad v Nymburce od velitelství četnické stanice fonogram zemského úřadu v Praze (číslo 270). V něm bylo uvedeno, že toho dne v 6 hodin obsadí říšsko německé vojsko všemi směry naše území. Na okupaci reagovala ilegální KSČ prohlášením již stejný den, kdy slovy „My, čeští komunisté, kteří jsme učinili vše, aby národ byl uchráněn nynějšího údělu, před tváří národa vystupujeme a prohlašujeme, že chceme stát oddaně a neohroženě v prvních řadách národního odboje za obnovu plné svobody a samostatnosti!

Dne 16. března v dopise č.j. 278 rozeslal okresní hejtman, rada politické správy okresního úřadu v Nymburce Hesoun, všem četnickým stanicím v okrese přípis, aby okamžitě zařídily co nejrozsáhlejší pátrání po všech osobách podezřelých jakkoliv z komunistické činnosti. Toto pátrání mělo být provedeno nejen ve známých již bydlištích, ale i tam, kde se uvedené osoby obvykle zdržují.


Na základě toho byli již ve stejný den zatčeni z Nymburka Alois Tyll, poslanec KSČ a Karel Beneš, 1. náměstek starosty města Nymburka, Antonín Pečenka z Chleb, Václav Havlina z Kovanic, Pavel Zajíček z Křince, Václav Hofman a Václav Soukup z Budiměřic, Václav Hájek z Vestce, karel Kadlec z Netřebic, František Hofman ze Šlotavy a další. Celkem 16 nejznámějších funkcionářů KSČ z tehdejšího nymburského okresu.


Karel Beneš
Všichni byli po výslechu napomenuti neprovádět komunistickou činnost a činnost proti okupantům a byli 18. března 1939 v 17 hodin propuštěni.

Vzápětí se však na okresní soud v Nymburce dostavili agenti Geheim Staatzpolizei (Gestapa), tj. tajné státní policie, kteří se sháněli po zatčených. Na jeho příkaz byl znovu zatčen Karel Beneš. Dne 20. března 1939 ráno se roznesla zpráva, že se Karel Beneš oběsil. Pravda však byla taková, že soudruh Karel Beneš byl ve vězení násilně ubit a na oklamání pověšen na záchodě. Průběh událostí vylíčili po osvobození dozorce ve vězení i lékař dr. Brzorád, který vyhotovoval ohledací list.

Soudruh Karel Beneš, narozen 6. 9. 1902 byl členem ilegálního krajského vedení KSČ v Mladé Boleslavi. Byl první obětí fašistů na okupovaném území. Pro komunistické hnutí Nymburka to byla první veliká ztráta, neboť Karel Beneš byl obětavý, čestný i průbojný organizátor.


Pohřeb Karla Beneše se konal 23. března 1939 v 17 hodin za účasti 1000 lidí.

V Poděbradech začalo zatýkání 18. března 1939 v 15 hodin. Po výslechu byli propuštění soudruzi Josef Brunlík, Adolf Haluza, Jan Holubička, Josef Skokan a František Šára. Soudružka Hedvika Bacílková, Antonie Skokanová a Jaroslav Strašek byli vyslýcháni v Praze na Pankráci. Soudružky po vyslýchání byly propuštěny, Hedvika Bacílková po týdnech a Antonie Skokanová po 10 týdnech. Soudruh Jaroslav Strašek, který byl také propuštěn, ale po 6 dnech opět zatčen, byl vězněn v Praze, Drážďanech, Buchenwaldu a Ravensbrücku, odkud se vrátil až 7. června 1945.


V Městci Králové byli zatčeni soudruzi Josef Bělina a Otto Volný, kteří byli uvězněni a vrátili se až v květnu 1945.


V Sadské byl zatčen Ondřej Valenhrach, který byl uvězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Vrátil se v květnu 1945. Další soudruzi Gabriel Prokop, narozen 4. 7. 1883, dělník z Běruniček a Miroslav Volný, sedlář z Městce Králové, byli uvěznění a v koncentračních táborech umučeni (soudruh Prokop umučen v koncentračním táboru Dachau 24. 1. 1942. Soudruh M. Volný byl umučen 8. 2. 1940 v Buchenwaldu).


V Lysé nad Labem byli zatčeni Marie Lerchová, Antonín Lerch, Anna Svobodová, Adolf Veselský, Antonín Versich, Anna Jindrová, František Jindra, Josef Pěch, Ervín Čermák, František Fuksa, Josef Kolářský a František Zemek. Z Litole byli zatčeni Jan Matuš, Alois Sobota, Karel Procházka a Karel Damm. Ze Staré Lysé byli zatčeni Josef Šulc, Karel Šulc a Bohumil Poživil. Ze Stratova byli zatčeni Josef Bárta, Antonín Mejzr a František Marek. Z Ostré byli zatčeni Anna Misíková a František Nenutil. Většina z nich byla po výslechu gestapem po několika týdnech propuštěna. Soudruzi Antonín Lerch, Adolf Veselský a Karel Damm byli transportováni do koncentračních táborů. Kromě soudruha Karla Damma, který zahynul v plynové komoře v Osvětimi, se druzí dva s podlomeným zdravím vrátili do osvobozené vlasti v roce 1945.


Všem zatčeným bylo vyhrožováno novým zatčením a velkými tresty, budou-li dopadeni při sebemenší ilegální činnosti. Tyto první oběti byly začátkem hrůz, jež následovaly. Hromadné zatýkání mělo působit zastrašujícím a zdrcujícím dojmem a vynutit poslušnost českého národa. Docílen byl vak pravý opak a komunisté i nekomunisté přinesli řadu obětí abychom my mohli žít.


Ale to už je jiná kapitola.



Literatura:


Z bojů Komunistické strany Československa proti fašismu na okrese Nymburk (1933 – 1945)


Bohumil Pokorný, revolucionář – politik -novinář – ilegální pracovník podzemního hnutí KSČ 1893 – 1944


Zdeněk Mareček, Miloš Váňa: Protifašistický odboj na Loučeňsku 1939 – 1945


Paměti členů ZO ČSPB Nymburk na dobu odboje 1938 – 1945


V. Boháč: Činnost odbojové skupiny R 3 v nymburském okrese

autor: -red-
zdroj: OV KSČM Nymburk
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena