KSČM

(15.10.2011)

Již několik měsíců se po Milovicích pohybuje hejno holubů, které poletuje po střechách, chodí po římsách, kouká lidem do oken, špiní balkóny s prádlem a pouští peří. Ačkoli veřejnost občas v holubech spatřuje tradiční oživení denaturalizovaného městského prostředí, je jejich přínos pro město a jeho obyvatele spíše záporný.

Co si ti holubi asi povídají...

Takový holub městský, jehož populace zdivočelých holubů jsou potomci holubů skalních (Columba livia), žijících v západní a jižní Evropě, severní Africe a přední Asii, je ze zdravotnického i z ekonomického hlediska ohrožením všech, tedy nejenom lidí, ale i domácích zvířecích miláčků.

Zatím žádná ze známých a běžně použitelných metod není schopna tento druh z městského prostředí zcela eliminovat a proto vyhubení městských holubů v žádném případě nehrozí. Holubi dosahují maximálního věku 15 let, většinou se však dožívají 3 - 4 roky. Délka rozmnožovacího období v roce je ovlivněna potravou, světelnými podmínkami, množstvím srážek, kvalitou stanoviště pro stavbu hnízda a dalšími faktory. Průměrně dochází během roku ke dvěma hnízděním jednoho páru. Celková hnízdní úspěšnost např. pražských populací je 5l %. Hnízdění na krytých místech uvnitř půd má mnohonásobně vyšší úspěšnost oproti hnízdění na římsách a dalších otevřených plochách. Jeden hnízdící pár odchová ročně kolem 3-6 mláďat. Početnost pražské populace holubů byla v minulých letech odhadována na 140 000 kusů, početnost bratislavské na 35000-45000 kusů a brněnské na 30 000 kusů. Zajímavý je údaj, že v roce 1945 čítala populace zdivočelých holubů v Brně asi 200 kusů. Téměř 90 % městských holubů odlétá denně po rozednění na vzdálenost 15 a více km, aby se na skládkách a okolních polích nasytilo. Potrava holubů se liší v průběhu roku. Hlavní složkou jsou semena obilovin, luštěnin a směsek v době jejich setí a sklizně. Mimo jiné to dokazuje i vysoký obsah rtuti v orgánech pražských holubů, pocházející z mořeného zasetého obilí, které holubi spásají v okolí Prahy. Dále též různé odpadky, zbytky lidské potravy a hmyz. Udávaná spotřeba kolísá podle kvality a ročního období od 20 do 70 g/1 ks denně. Holubi potřebují též tzv. grit, což jsou drobné kaménky, které jim pomáhají ve svalnaté části žaludku potravu rozmělňovat. V zemědělství působí holubi značné škody. Např. pražská populace spotřebuje denně 5 t potravy. I když hradí jen část této spotřeby obilovinami, luštěninami a semeny, celkové ztráty jsou značné.

Obrovské jsou rovněž škody na budovách. Holubi vyzobávají vápno z malty, spojující střešní krytinu a z omítek. Z narušené malty vyzobávají dále drobné kaménky, sloužící jako grit. Narušují měkký stavební kámen (pískovec a opuka) - běžný materiál četných historických památek. Působí na něj jednak mechanicky (drápky a vyklováváním), ale především chemicky. Silně kyselá reakce deštěm rozmývaného trusu rychle rozrušuje příslušný materiál a umožňuje jeho další následnou destrukci zvětráváním apod. Dále narušují krovy, nátěry říms a další plochy a materiály, na kterých ulpí jejich trus.

Hejno holubů na Mladé        Celkový pohled na hejno

Vlhkost, která se drží v mnohacentimetrových vrstvách trusu uvolňuje kyseliny, které po dlouhodobém působení mohou narušit trámové konstrukce až pod mez jejich potřebné pevnosti. Při průměrné roční produkci ( 2.5 kg na 1 holuba za 1 rok) vyprodukuje pražská populace ročně okolo 50 t trusu.

Městské populace holubů mohou být též významným zdrojem některých zoonóz (onemocnění přenosná ze zvířat na člověka). Uváděné hodnoty napadení pocházejí se 70. let dvacátého století a byly převzaty z výsledků získaných z veterinárních a jiných výzkumných pracovišť.

Ornitóza: bratislavská populace je promořená původci ornitózy (rod Chlamydia) ve 26.5 % , brněnská populace ve 38.1 % .

Ptačí tuberkulóza: holubi jsou k ní značně rezistentní a klinické příznaky onemocnění se u nich nevyskytují. Sérologicky však byl prokázán kontakt s původcem (Mycobacterium) v 5 % bratislavské populace.

Klíšťová encefalitida: s původcem (virus KE) přijde do kontaktu velká část populace, neboť protilátky byly zjištěné u 37 % bratislavské populace.

Salmonely: původci onemocnění zažívacího traktu se u bratislavské populace vyskytovaly v 7 % , v pražské populaci byly na jedné lokalitě nalezeny až ve 22.2 %.

Prvoci: původci parazitárních onemocnění, přenosných do chovů drůbeže, se v bratislavské populaci vyskytli ve 34.5 % v případě Eimeria columbae a v 52.7 % - rod Trichomonas.

Toxoplasmóza: původci tohoto závažného onemocnění se vyskytli téměř u 2 % bratislavské populace. Významná role holubů v šíření této nákazy byla prokázána již v minulosti. Nemocní či mrtví holubi se snadno stanou kořistí koček, které jako definitivní hostitelé přenášejí nákazu na člověka, případně na další zvířata.

Roztoči: v hnízdech holubů zpravidla přežívá celá řada druhů roztočů. (Jejich detekci a přesné určení mohou provést pouze akarologové - specialisté na tento obor parazitologie). Většina z těchto roztočů jsou drobné formy (0,3-0,7 mm), jejich vývojová stádia (šestinohé larvy a osminohé nymfy) jsou pro svou třetinovou až poloviční velikost na hranici viditelnosti pouhým okem. Živí se buď krví či lymfou svých hostitelů, nebo organickými zbytky - úlomky peří, jinými roztoči žijícími ve vrstvách trusu apod. Společně s ostatními mikroskopickými částečkami jsou základem prachu, roznášeného nejen po napadených objektech, ale i v blízkém ovzduší a mohou působit jako alergeny. Čím více jsou takové objekty napadeny (velké vrstvy trusu, hnízda a mumifikované trupy uhynulých holubů na půdách), tím je větší pravděpodobnost výskytu alergických reakcí v nejbližším okolí. Nejnápadnějším, až 9 mm dlouhým roztočem v hnízdech holubů je klíšťák holubí (Argas reflexus). Jeho oválné a silně oploštělé tělo je svrchu kryto kožovitým štítem, s nápadným strukturně odlišitelným lemem po obvodu. Tento kožovitý štít přesahují pouze čtyři páry nohou. Bodavé a savé ústní orgány včetně dalších tělesných otvorů, kyčlí a pod., jsou patrné pouze na spodní straně těla roztoče. Všechna vývojová stadia klíšťáka (šestinohá larva a osminohá nymfa) včetně dospělce - imaga, sají krev. Na rozdíl od klíšťat je však sání krve nymf a dospělců velmi rychlé (do 20 min.).

Nejdůležitějším krokem zůstává i nadále ochrana objektů, především půdních prostor. Spočívá v důsledné opravě střešní krytiny. Holubi odpočívající na střeše objeví v krátké době i sebenepatrnější závadu, např. posunutou tašku nebo prohnutou alukritovou šablonu a dokáží jí využít k invazi do půdního prostoru. Často se taková závada neprojevuje ani zatékáním při dešti nebo tání sněhu. Stejně důležité je i zabezpečení všech vletových otvorů pevným pletivem nebo zasklením půdních oken a vikýřů. Ze zkušenosti je však známo, že běžné sklo o síle 3 mm může být neustále naletujícími holuby rozbito, přestože tím dojde ke smrtelnému zranění některých jedinců. Proto se doporučuje použít raději silná skla s drátěnou výztuhou. Dalším významným krokem je likvidace holubího trusu, mrtvých jedinců a vajec. Tyto práce je třeba svěřit speciálním asanačním a deratizačním firmám. Tento odpad je kvalifikován jako zvlášť nebezpečný a je třeba ho smluvně umísťovat pouze na speciální skládky. Zároveň je třeba dbát na to, aby současně s vyklízením půd byl v účinné míře a opakovaně (po několika měsících i následně každoročně) aplikován dezinfekční a dezinsekční přípravek.

Četní roztoči i ostatní prach z holubích hnízd, trusu a mumifikovaných těl mrtvých holubů působí jako alergeny, roznášené prouděním vzduchu i na relativně velké vzdálenosti. Proto je třeba provádět veškeré asanační práce s největší opatrností, za použití respirátorů a speciálních oděvů. Je nutné snížit prašnost na minimum - vlhčením dezinfekčními a dezinsekčními roztoky.

Nejúčinnější metodou je likvidace hnízd a holoubat a mechanický odchyt hřadujících holubů na půdách a v dalších podstřešních prostorách - pokud nebyla preventivní opatření dostatečně účinná. Jestliže jsou holubi odkázáni na hnízdění pouze na nekrytých částech budov, jsou populační přírůstky mnohem nižší.

Zástupce KSČM v městském zastupitelstvu opakovaně reagoval na připomínky občanů na početní stav těchto ptáků, i když to zní úsměvně, holub městský není žádná legrace. Tím spíš budeme nadále sledovat kroky města vedoucí ke snížení počtu těchto opeřenců jak bylo na posledním jednání zatupitelstva města přislíbeno. Jsme připraveni podpořit jakoukoli iniciativu vedoucí ke zvýšení ochrany majetku i našich dětí před působením těchto ptáků.